2 Trojmezenský prales | Hnutí Duha

Pro zvìt¹ení fotografií kliknìte na obrázek na konci stránky.

Foto 1

Pohled na suché stromy od Ple¹ného jezera nìkteré náv¹tìvníky vydìsí. Pojïme v¹ak dovnitø...

Foto 2

Nedívejme se jen nahoru, ...

Foto 3

... ale hlavnì dolù

Foto 4

Prùvodcem po nauèné stezce nám bude vzácný pták - datlík tøíprstý

Foto 5

Trojmezenský prales je nejvìt¹í a nejlépe dochovaný zbytek pøirozeného horského smrkového lesa pralesovitého charakteru ve støední Evropì. Rozkládá se na svahu pod høebenem, který tvoøí státní hranici mezi Èeskou republikou, Nìmeckem a Rakouskem od Tøístolièníku (1302 m n.m.) pøes Trojmeznou horou (1361 m n. m.) a¾ po Plechý (1378 m n.m.)

Foto 6

Komplex horského pralesa, ledovcového jezera a kamenného moøe je chránìn jako první zóna Národního parku ©umava o rozloze 598,94 hektaru. Její jádro bylo vyhlá¹eno jako jedna z prvních èeských rezervací ji¾ v roce 1933. Domov zde mají i velmi vzácné druhy zvíøat, jako jsou rys ostrovid, pu¹tík bìlavý, sýc rousný, datlík tøíprstý, kulí¹ek nejmen¹í èi tetøev hlu¹ec

Foto 7

V nejspodnìj¹í èásti pralesa uvidíme krom horských smrkù se ¹tíhlými korunami také buky a jedle

Foto 8

Se stoupající nadmoøskou vý¹kou bukù a jedlí ubývá

Foto 9

Vìt¹inu pralesa tvoøí horské smrky s jeøábem, na nìkolika plochách také porosty kleèe na sutích a podmáèené smrèiny. Jiné stromy ne¾ smrk a jeøáb tu nahoøe v drsných klimatických podmínkách nedoká¾í pøe¾ít

Foto 10

Nad Ple¹ným jezerem se tyèí pomník ¹umavského básníka Adalberta Stiftera

Foto 11

Nejvy¹¹í vrchol èeské èásti ©umavy Plechý (1378 m n. m.). V extrémních pøírodních podmínkách na høebeni rostou smrky velmi pomalu. Ve sto letech tu dosahují pouze 5-10 metrù vý¹ky. Zji¹tìné stáøí star¹ích stromù v Trojmezenském pralese èiní kolem 300 let. Díky velmi pomalému rùstu smrkù v této lokalitì tu v¹ak mohou být stromy i mnohem star¹í. V roce 1864 zde byl identifikován zdravý smrk 1170 let starý

Foto 12

Horská pùda je na ¾iviny velmi chudá, a tak mladé smrèky vyrùstají na tìlech padlých a velikánù. Rozkládající se døevo jim poskytuje nejen ¾iviny, ale i lep¹í podmínky pro rùst – okolo kmenù na jaøe rychleji taje sníh a snáze tu odrostou konkurenci trav. Proto je zde dùle¾ité ponechávat staré stromy zetlít

Foto 13

Foto 14

Trojmezí je nejen místo setkání hranic tøí státù, ale i unikátní pøírodní ostrov pùvodních lesù a ohro¾ených druhù. Je povinností v¹ech tøí státù zabezpeèit pøe¾ití tìchto unikátních biotopù a druhù, které na nich závisí. Jedinou mo¾nou ochranou je ponechání území bez zásahu èlovìka

Foto 15

Na rakouské a nìmecké stranì hranice, kde není národní park, ale vznikají tì¾bou stromù obrovské holiny, pøírodní lesy nav¾dy mizí... (Vlevo od stezky Rakousko, vpravo od stezky Èeská republika - první zóna NP ©umava)

Foto 16

Trojmezná hora (1361 m n.m.)

Foto 17

Trojmezenský prales je jedno z mála míst ve støední Evropì, kde nebyl horský smrkový les nikdy plo¹nì vykácen (s výjimkou malé èásti na høebeni) a umìle znovu vysazen. Po tisíciletí se obnovuje tak jako dnes, prostøednictvím kùrovcových kalamit: staré stromy uschnou a pod ochranou sou¹í vyroste nová generace lesa

Foto 18

Tìmto mladým stromkùm na høebeni je tøicet let. Pøed tøiceti lety tu místo nich stáli jejich otcové, které tehdy zahubil kùrovec. Dnes pøi¹la øada na jejich sousedy

Foto 19

Za divoèinou nemusíme jezdit do dalekých zemí. Máme ji na nìkolika místech i u nás. V horském smrkovém pralese to ale vypadá zcela jinak ne¾ ve smí¹eném s buky a jedlemi, jaký známe tøeba z Boubína. Nahlédnìme do ní, do míst, kde nehospodaøí èlovìk. Kde si stromy rostou jak chtìjí, kde je nikdo nesází do pravidelných øad. Mù¾eme být svìdky kolobìhu umírání a nového zrození

Foto 20

Foto 21

Foto 22

Foto 23

Foto 24

Foto 25

Foto 26

Foto 27

Foto 28

Foto 29

Foto 30

Foto 31

Foto 32

Foto 33

Foto 34

Foto 35

Foto 36

Foto 37

Foto 38

Foto 39

Foto 40

Foto 41

Foto 42

Foto 43

Foto 44

Foto 45

Foto 46

Vousaté li¹ejníky znamenají èisté prostøedí

Foto 47

Ve starých pahýlech ¾ijí v dutinách datlovití ptáci, sovy, netopýøi a dal¹í ¾ivoèichové. Nìkteøí, jako napøíklad kriticky ohro¾ený datlík tøíprstý, pøe¾ívají u¾ jen ve zbytcích pralesù. V hospodáøských lesích se ¾ádné stromy nenechávají do¾ít do stáøí, tì¾í se ji¾ ve sto letech a v¹echno døevo se odvá¾í. Mnoho druhù ptákù a je¹tì více druhù hmyzu a hub proto z lesù vymizelo. Místa jako jsou národní parky a pøírodní rezervace, kde stromy mohou zestárnout, umøít pøirozenou smrtí a zetlít, jsou jejich poslední útoèi¹tì

Foto 48

Fotografie lze zvìt¹it kliknutím na obrázek.