2 Trojmezenský prales
Pro zvìt¹ení fotografií kliknìte na obrázek na konci stránky.
Foto 1
Pohled na suché stromy od Ple¹ného jezera nìkteré náv¹tìvníky vydìsí. Pojïme v¹ak dovnitø...
Foto 2
Nedívejme se jen nahoru, ...
Foto 3
... ale hlavnì dolù
Foto 4
Prùvodcem po nauèné stezce nám bude vzácný pták - datlík tøíprstý
Foto 5
Trojmezenský prales je nejvìt¹í a nejlépe dochovaný zbytek pøirozeného horského smrkového lesa pralesovitého charakteru ve støední Evropì. Rozkládá se na svahu pod høebenem, který tvoøí státní hranici mezi Èeskou republikou, Nìmeckem a Rakouskem od Tøístolièníku (1302 m n.m.) pøes Trojmeznou horou (1361 m n. m.) a¾ po Plechý (1378 m n.m.)
Foto 6
Komplex horského pralesa, ledovcového jezera a kamenného moøe je chránìn jako první zóna Národního parku ©umava o rozloze 598,94 hektaru. Její jádro bylo vyhlá¹eno jako jedna z prvních èeských rezervací ji¾ v roce 1933. Domov zde mají i velmi vzácné druhy zvíøat, jako jsou rys ostrovid, pu¹tík bìlavý, sýc rousný, datlík tøíprstý, kulí¹ek nejmen¹í èi tetøev hlu¹ec
Foto 7
V nejspodnìj¹í èásti pralesa uvidíme krom horských smrkù se ¹tíhlými korunami také buky a jedle
Foto 8
Se stoupající nadmoøskou vý¹kou bukù a jedlí ubývá
Foto 9
Vìt¹inu pralesa tvoøí horské smrky s jeøábem, na nìkolika plochách také porosty kleèe na sutích a podmáèené smrèiny. Jiné stromy ne¾ smrk a jeøáb tu nahoøe v drsných klimatických podmínkách nedoká¾í pøe¾ít
Foto 10
Nad Ple¹ným jezerem se tyèí pomník ¹umavského básníka Adalberta Stiftera
Foto 11
Nejvy¹¹í vrchol èeské èásti ©umavy Plechý (1378 m n. m.). V extrémních pøírodních podmínkách na høebeni rostou smrky velmi pomalu. Ve sto letech tu dosahují pouze 5-10 metrù vý¹ky. Zji¹tìné stáøí star¹ích stromù v Trojmezenském pralese èiní kolem 300 let. Díky velmi pomalému rùstu smrkù v této lokalitì tu v¹ak mohou být stromy i mnohem star¹í. V roce 1864 zde byl identifikován zdravý smrk 1170 let starý
Foto 12
Horská pùda je na ¾iviny velmi chudá, a tak mladé smrèky vyrùstají na tìlech padlých a velikánù. Rozkládající se døevo jim poskytuje nejen ¾iviny, ale i lep¹í podmínky pro rùst – okolo kmenù na jaøe rychleji taje sníh a snáze tu odrostou konkurenci trav. Proto je zde dùle¾ité ponechávat staré stromy zetlít
Foto 13
Foto 14
Trojmezí je nejen místo setkání hranic tøí státù, ale i unikátní pøírodní ostrov pùvodních lesù a ohro¾ených druhù. Je povinností v¹ech tøí státù zabezpeèit pøe¾ití tìchto unikátních biotopù a druhù, které na nich závisí. Jedinou mo¾nou ochranou je ponechání území bez zásahu èlovìka
Foto 15
Na rakouské a nìmecké stranì hranice, kde není národní park, ale vznikají tì¾bou stromù obrovské holiny, pøírodní lesy nav¾dy mizí... (Vlevo od stezky Rakousko, vpravo od stezky Èeská republika - první zóna NP ©umava)
Foto 16
Trojmezná hora (1361 m n.m.)
Foto 17
Trojmezenský prales je jedno z mála míst ve støední Evropì, kde nebyl horský smrkový les nikdy plo¹nì vykácen (s výjimkou malé èásti na høebeni) a umìle znovu vysazen. Po tisíciletí se obnovuje tak jako dnes, prostøednictvím kùrovcových kalamit: staré stromy uschnou a pod ochranou sou¹í vyroste nová generace lesa
Foto 18
Tìmto mladým stromkùm na høebeni je tøicet let. Pøed tøiceti lety tu místo nich stáli jejich otcové, které tehdy zahubil kùrovec. Dnes pøi¹la øada na jejich sousedy
Foto 19
Za divoèinou nemusíme jezdit do dalekých zemí. Máme ji na nìkolika místech i u nás. V horském smrkovém pralese to ale vypadá zcela jinak ne¾ ve smí¹eném s buky a jedlemi, jaký známe tøeba z Boubína. Nahlédnìme do ní, do míst, kde nehospodaøí èlovìk. Kde si stromy rostou jak chtìjí, kde je nikdo nesází do pravidelných øad. Mù¾eme být svìdky kolobìhu umírání a nového zrození
Foto 20
Foto 21
Foto 22
Foto 23
Foto 24
Foto 25
Foto 26
Foto 27
Foto 28
Foto 29
Foto 30
Foto 31
Foto 32
Foto 33
Foto 34
Foto 35
Foto 36
Foto 37
Foto 38
Foto 39
Foto 40
Foto 41
Foto 42
Foto 43
Foto 44
Foto 45
Foto 46
Vousaté li¹ejníky znamenají èisté prostøedí
Foto 47
Ve starých pahýlech ¾ijí v dutinách datlovití ptáci, sovy, netopýøi a dal¹í ¾ivoèichové. Nìkteøí, jako napøíklad kriticky ohro¾ený datlík tøíprstý, pøe¾ívají u¾ jen ve zbytcích pralesù. V hospodáøských lesích se ¾ádné stromy nenechávají do¾ít do stáøí, tì¾í se ji¾ ve sto letech a v¹echno døevo se odvá¾í. Mnoho druhù ptákù a je¹tì více druhù hmyzu a hub proto z lesù vymizelo. Místa jako jsou národní parky a pøírodní rezervace, kde stromy mohou zestárnout, umøít pøirozenou smrtí a zetlít, jsou jejich poslední útoèi¹tì
Foto 48
Fotografie lze zvìt¹it kliknutím na obrázek.