streda 26. dubna 2000
Bojem proti kurovci s motorovou pilou je pouze "urychlen rozpad lesniho porostu" na pralesovitych plochach Sumavy. K tomuto zaveru dospela studie, pripravena pro klatovsky okresni urad [1].Studie, prvni, ktera srovnala konkretni udaje o vyvoji lesa, kde se zasahuje, a takoveho, ktery byl ponechan prirozenemu vyvoji, studovala pralesovite porosty v prirodni rezervaci Cerne a Certovo jezero. Rezervace je soucasti chranene krajinne oblasti Sumava.
Zasahum a naslednym polomum (podle studie se 90% vetrem vyvracenych nebo zlomenych stromu naleza v mistech masivnich asanacnich zasahu) padlo za obet asi o 40% vice smrku, nez by jich pri ponechani volneho prubehu kalamity znicil kurovec. "Asanaci kurovcem napadenych stromu a pokladanim lapaku bylo pokaceno vice stromu, nez by bylo zabito uvolnenym zirem kurovce", konstatuje vyzkum (str. 22).
"[D]osavadni realizaci obrannych opatreni byl zretelne urychlen rozpad lesniho porostu", upozornuje studie (str. 20). Proto take "se jevi prirozeny rozpad porostu pomalejsi v bezzasahovem rezimu, nez v pripade asanace" (str. 21).
Analyza take ukazala, ze 75% smrku napadenych kurovcem se nachazi na okrajich bezzasahovych uzemi v tesnem sousedstvi masivnich zasahu. To dokazuje, ze naopak kaceni vede k rozsirovani kurovce.
Poznatky studie se vztahuji na obdobne lesy, tedy pralesovite porosty v nadmorske vysce vice nez 1250 metru. Patri mezi ne napriklad Trojmezensky prales, Plesna ci Smrcina.
Na zaklade podobnych zjisteni sprava chranene krajinne oblasti loni rozhodla, ze lesy v rezervaci ponecha prirozenemu vyvoji a nebude proti kurovci zasahovat.
Hnuti DUHA studii priklada jako jeden z dodatku ke svemu podani ve spravnim rizeni, ve kterem sprava narodniho parku rozhoduje, zda sama sobe povoli kaceni v pralesovitych porostech prvnich zon.
Potvrdily se tak nazory odborniku, kteri upozornuji, ze zasahy v pralesovitych porostech - na rozdil od umelych monokultur druhych zon narodniho parku - prinaseji vice skody, nez uzitku. Proti kaceni se postavili reditele obou prislusnych ustavu Akademie ved i odborne gremium ministra zivotniho prostredi pro narodni parky. Vedecka rada narodniho parku minuly mesic doporucila omezit kaceni pouze na plochy, kde je kurovec "premnozen": vetsina prvnich zon, ktere letos sprava parku ke kaceni navrhuje, teto definici neodpovida.
kontakt: Jaromir Blaha, Hnuti DUHA, tel. 0602-440508