Houfné vylétávání kůrovce z nezlikvidovaných ohnisek je běžným jevem ve všech oblastech druhých zón národního parku Šumava. Správa parku již přiznala, že kalamitu nezvládá, přesto rozšiřuje zásahy na pralesovité porosty, kde nejsou potřebné. Další terénní kontroly, provedené Hnutím DUHA na Železnorudsku (Polom a Plesná) a Modravsku (severní úbočí Malé Mokrůvky), prokázaly řadu neasanovaných či pozdě asanovaných kůrovcových ohnisek. Lesní správa Železná Ruda přitom patří mezi lepší - v roce 1997 byla vyhlášena za nejschopnější v parku [1]. Ukazuje se tak, že neošetřené plochy jsou ve druhých zónách národního parku, kde by měly být likvidovány, běžné. Na dalších místech tuto situaci šetří Česká inspekce životního prostředí. Jedná se o trvalý problém, neboť byly zjištěny napadené a opuštěné stromy z let 1996 a 1997.
Kritickou situaci minulý týden přiznala i správa konstatováním, že "[s] ohledem na rozměry kalamity, která probíhá v NPŠ, není v lidských silách nalézt a asanovat absolutně každý strom" [2]. Problémy se ovšem týkají stovek stromů včetně celých ohnisek, nikoli jednotlivých smrků, jak správa naznačuje. Kritika této situace přitom není snahou o "diskreditaci činnosti Správy a její zpochybnění před veřejností za každou cenu", jak její tiskový mluvčí tvrdí. Na chybný přístup správy ke kůrovcové kalamitě Hnutí DUHA bezvýsledně poukazuje přes dva roky. Namísto likvidace jednotlivých ohnisek správa zasahuje až ve chvíli, kdy se kůrovec rozšíří a větší plochy, které již nelze zvládat. Při velkoplošné metodě likvidace navíc vznikají mnohahektarové holiny, které v extrémních podmínkách hor dále rozšiřuje vítr.
Paradoxně ačkoli přiznává, že nezvládá kůrovce likvidovat ani v druhých zónách, správa nyní zásahové území dále rozšiřuje do pralesovitých porostů zón prvních. Odborníci přitom upozorňují, že by naopak měly zůstat bezzásahové.
Poznámky:
[1] Výsledky prověrky dodržování zákonnosti v lesích obvodu působnosti
LS Železná Ruda, MŽP ČR, září 1997. Lesní správa Železná Ruda obdržela
známku 1,28, nejlepší hodnocení lesní správy v celém národním parku. Prověrky
se provádějí jednou za deset let ke konci platnosti lesního hospodářského
plánu.
[2] Stanovisko Správy NP a CHKO Šumava k sérii tiskových zpráv Hnutí
DUHA vydané v posledních dnech k NP Šumava, tisková zpráva SNPCHKO Šumava,
8.6.1999