Česká inspekce životního prostředí zahájila v pondělí 7. června z podnětu Hnutí DUHA šetření v okolí Černé hory na Šumavě. Ekologičtí aktivisté zjistili, že Správa národního parku zde mnoho let zanedbávala opatření proti kůrovci.
Pod vrcholem Černé hory (1315 m) objevili aktivisté Hnutí DUHA řadu neasanovaných kůrovcových ohnisek. Velký počet kůrovcem opuštěných stromů pochází z let 1996, 1997 a 1998. To svědčí o dlouhodobém zanedbávání protikůrovcových opatření, jehož následkem je pokračování kalamity. Oblast přitom spadá do druhé zóny národního parku, kde měly být důsledně uplatňovány asanační postupy bránící dalšímu rozšiřování kůrovce [1].
Kvůli nedůslednému postupu v minulých letech je nyní rozsah napadení takový, že zásahy proti kůrovci vyústí ve vytvoření holin a destabilizaci porostů. Kombinovaný vliv opožděné asanace a silného větru již způsobil odlesnění značné části západního úbočí Černé hory. Holiny se přitom působením větru neustále rozšiřují směrem k vrcholu (k rozsáhlým polomům došlo naposledy v říjnu 99). Černou horu nejspíš v brzké budoucnosti potká osud Malé Mokrůvky, Mrtvého vrchu, Studené hory a dalších převážně odlesněných vrcholů srovnatelné výšky.
Poznámky:
[1] Včasná asanace jednotlivých napadených stromů většinou
neznamená poškození přírodního prostředí (s výjimkou velmi
extrémních stanovišť a pralesovitých porostů). Zabrání přitom
rozšiřování kůrovce. Hnutí DUHA již dlouho upozorňuje, že Správa
NPŠ nezvládá včas vyhledávat a asanovat jednotlivé stromy a malá
ohniska napadení ve druhých zónách. Kůrovec se tak dále roz
šiřuje. Diskusi o zmenšení zásahového území druhých zón tak, aby
bylo zvládnutelné, správa odmítá. Navzdory názoru odborníků naopak
zásahové území rozšířila o značnou část prvních zón, které až
dosud byly deklarovány jako bezzásahové.