Hon za dřevem a plošná likvidace lesů pokračuje stále. Snímek zachycuje tzv. kalmitní svážnici 300 metrů od hranice Trojmezenského pralesa v srpnu 1999.
Boj s kůrovcem v Národním parku Šumava přerostl ve zjevné rabování dřevní hmoty. Aktivisté Hnutí DUHA a přizvaný specialista na praktickou ochranu genofondu lesních dřevin zjistili a zdokumentovali v prostoru kůrovcové kalamity těžbu většího množství zdravých, nenapadených stromů, stejně jako i sterilních souší, ze kterých kůrovci již vyletěli [1].
Hnutí DUHA se obává, že Správa Národního parku Šumava se tímto způsobem snaží dodržet nasmlouvané dodávky dřeva a naplnit objem zisku. Přitom asanace aktivních kůrovcových stromů je naopak prováděna nedbale, takže na skládkách dřeva byly nalezeny i neodkorněné kmeny, ze kterých kůrovec vylétává a opět napadá okolní porosty.
V současné době zejména v důsledku dvou deštivých vegetačních sezón dochází ke značnému ústupu kůrovce. Důležité je srovnání rozsahu poškození lesa na území, kde se proti kůrovci nezasahovalo, s plochami, na kterých pod záminkou asanace kalamity probíhají rozsáhlé těžby.
V I. zónách národního parku a na bezzásahových plochách většinou nedošlo k úplnému zničení lesa, jak vedení Správy a zastánci razantní velkoplošné likvidace lesa v uplynulých letech tvrdili. Jen díky tomu, že tu nepřišly ke slovu motorové pily, můžeme zde najít jak živé stromy, které vydržely obrovský nápor brouků, tak i přirozené zmlazení smrků různého stáří, ze kterých roste nový les.
Naproti tomu těžby kůrovcových stromů daly vzniknout rozsáhlým holinám, které se během několika příštích desetiletí těžko podaří zalesnit i při vynaložení obrovských finančních prostředků. Holoseč představuje likvidaci lesního ekosystému a je neslučitelná s posláním národního parku. Erozní rýhy, poškození okolních stromů a narušení vodního režimu patří mezi příklady dalších následků necitlivě prováděné těžby.
Asanace kůrovce v národním parku probíhala od počátku protizákonnými způsoby. Zjištění, která Hnutí DUHA provedlo, ukazují na další flagrantní porušování zákona i ministerského výnosu (rozhodnutí ministerstva životního prostředí o vyhlášení kalamitní oblasti těžbu zdravých stromů i sterilních souší na postižených plochách zakazuje). Hnutí DUHA proto podává další stížnost k České inspekci životního prostředí a žádá okamžité zastavení nesmyslného drancování lesů v národním parku a zahájení seriózní odborné diskuse o optimálním postupu v jednotlivých lokalitách.
Hon za dřevem a plošná likvidace lesů pokračuje stále. Snímek
zachycuje tzv. kalmitní svážnici 300 metrů od hranice Trojmezenského pralesa v srpnu
1999.
Poznámky:
[1] Dokumentace na videokazetě je k dispozici.
kontakt: Jaromír Bláha, tel. (dnes) 0306-26521 Jiří Koreš, tel.
0187-526487
Leo Košťál (Obnova horských lesů), tel. 0601-538452
