TISKOVÁ ZPRÁVA HNUTÍ DUHA

OFICIALNI DATA POTVRDILA VAROVANI: KVULI ZBYTECNEMU KACENI PRALESU NARODNI PARK NEZVLADL KUROVCE V POLOMECH DRUHYCH ZON

patek 18. srpna 2000

Protoze pres doporuceni odborniku, aby tak necinila, sprava sumavskeho narodniho parku kacela kurovcem napadene stromy v pralesovitych porostech, nezvladla likvidaci skudcu v polomech smrkovych monokultur ve druhe zone parku - kde by naopak zasahovat mela. Vyplyva to z novych oficialnich udaju o nezpracovanych polomech v parku za lonsky rok.

Polomove drevo je velice atraktivni pro kurovce a byva napadano drive nez zdrave stromy. Proto zakon uklada zpracovat jej nejpozdeji do konce cervna [1]. Sprava ale asanaci dokoncila az v rijnu. Kurovec se tak v lonskem pozdnim lete na nezpracovanych polomech ve druhe zone parku jeste vice rozmnozil. Urednici narodniho parku v cervnu 1999 potvrdili, ze "prakticky vsechny polomy a vrskove zlomy byly 100% napadeny kurovcem" [2].

Nejde pritom o okrajova mnozstvi. Pozde bylo asanovano pres 45.000 m3 dreva, tedy tretina z celkoveho mnozstvi polomu [3]. Pro srovnani v Trojmezenskem pralese nebylo v dusledku blokady asanovano asi 5.000 kubiku stromu.

Pote, co na jare 1999 roztal snih, cekalo na zpracovani 153.000 m3 polomu [4]. Hnuti DUHA na nebezpeci, ze kvuli zbytecnemu kaceni v prvnich zonach nezvladne likvidaci nebezpecnych polomu, opakovane upozornovalo jiz od prosince 1998. Koncem dubna 1999 pred tim dopisem varovalo i ministra zivotniho prostredi.

Sprava narodniho parku rozsah polomu hrube podcenila: ve sve rocence z roku 1998, tedy v dobe, kdy jiz lezelo minimalne 100.000 m3 stromu, uvadi, ze "postizeni vetrem nebylo vyznamne" [5]. Jeste v dubnu reditel parku poprel odhad Hnuti DUHA o objemu polomu [6]. Ze udaje ekologicke organizace byly spravne, priznal jeho namestek Vladimir Zatloukal az o dva mesice pozdeji [7].

Hnuti DUHA jiz nekolik let poukazuje na to, ze pri stavajicim odborne chybnem vymezeni zon a kaceni v pralesovitych porostech sprava nemuze kalamitu zvladnout. Zbytecne zasahy v prvnich zonach byly proto na ukor duslednosti a kvality potrebnych asanacnich opatreni v druhych zonach.

V roce 1993 navrhoval tehdejsi reditel odboru statni spravy lesu ministerstva zivotniho prostredi Ivan Zlabek postih reditele Lesniho zavodu Kasperske hory tehdejsich Zapadoceskych statnich lesu za pozdni asanaci 3.000 kubiku polomu.

kontakt: Jaromir Blaha, Hnuti DUHA, 0602-440508, 0658-682439



Poznamky:

[1] vyhlaska ministerstva zemedelstvi c.101/1996 Sb.

[2] Pece o les v Narodnim parku Sumava, Lesnicka prace 8/99 str. 351

[3] Opozdene zpracovani polomu v narodnim parku v jednotlivych mesicich roku 1999 podle vykazu spravy:

mesic mnozstvi
cervenec 19.034 m3
srpen 9.508 m3
zari 9.901 m3
rijen 7.495 m3
celkem 45.938 m3
[4] Jednalo se o polomy ze zimy a predesleho podzimu. Podle udaju Ceskeho hydrometeorologickeho ustavu (mereni stanice Churanov) nebyly od dubna do prosince 1999 zaznamenany vetrne poryvy o rychlosti nad 21 m/s, ktere by polomy podobneho rozsahu mohly zpusobit - s vyjimkou dne 29.zari.

[5] Rocenka Spravy NP a CHKOS 1998

[6] Ivan Zlabek, reditel Spravy NP a CHKO Sumava, Cesky rozhlas Plzen, 28.4.1999. "I ty nejpesimistictejsi odhady dosahuji maximalne sedmdesati tisic kubiku", rekl tehdy tiskovy mluvci narodniho parku (Zdenek Kantorik, Slovo 22.4.1999).

[7] Vladimir Zatloukal, namestek reditele spravy, tiskova konference ministra zivotniho prostredi, Praha 2.7.1999