KŮROVCOVÉ MÝTY: NEJČASTĚJŠÍ OMYLY V DISKUSÍCH O ŠUMAVĚ
neděle 30. května 1999
V diskusích o kácení v prvních zónách národního parku Šumava se
objevuje celá řada omylů a nedorozumění, která je třeba uvést na
pravou míru.
KÁCENY BUDOU VÝHRADNĚ UMĚLÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY OSLABENÉ IMISEMI
Nikoli. Záměr správy národního parku předpokládá kácení
přirozených lesů včetně pralesovitých porostů, například
unikátního Trojmezenského pralesa.
NA ŠUMAVĚ SE KÁCÍ JIŽ LÉTA, HNUTÍ DUHA S TÍM SOUHLASILO
Letos jde o zcela novou situaci. Nyní budou káceny přirozené lesy
prvních zón národního parku, zatímco doposud šlo o umělé
monokultury zón druhých.
Hnutí DUHA souhlasí s kácením v druhých zónách právě proto, že
nejde o přirozené lesy. Kritizovalo ovšem způsob, jakým jej správa
národního parku realizuje: zbytečné vytváření rozsáhlých holin,
které vedou k dalšímu rozpadu lesa, na jedné straně, a ponechávání
některých ohnisek šíření kůrovce bez zásahu na straně druhé.
VĚDECKÁ RADA NÁRODNÍHO PARKU DOPORUČILA KÁCENÍ
Vědecká rada doporučila něco úplně jiného, než se správa národního
parku chystá provádět. V zásadě navrhovala "systémově zachovat
bezzásahový režim v 1. zónách". S kácením souhlasila výhradně "ve
výjimečných případech". Ty se měly týkat pouze případů, kde jde
o "záchranu specifického genofondu", a především malých okrajových
ploch umělých smrkových monokultur, které se shodou okolností
staly součástí prvních zón.
Naopak správa národního parku prosazuje rozsáhlé zásahy v 55
z celkem 135 prvních zón. Kácení se dotkne přirozených lesů
a pralesovitých porostů. Záměr správy je tedy v příkrém rozporu
s doporučením vědecké rady.
ODBORNÍCI SE PŘOU, ZDA KÁCET, ČI NIKOLI
Nikoli. Odborníci jsou vzácně jednotní ve stanovisku odmítajícím
jakékoli kácení v pralesovitých porostech. Neshodnou se jen
v jednom detailu: zda zasahovat na malých okrajových plochách
smrkových monokultur, které v prvních zónách rovněž jsou (vědecká
rada NP), či vůbec nikde (odborné grémium ministra životního
prostředí pro národní parky, ředitelé příslušných ústavů Akademie
věd, další experti).
KÁCENÍ DOPORUČILO ODBORNÉ GRÉMIUM MINISTRA PRO NÁRODNÍ PARKY [1]
Mírně řečeno smyšlenka. Odborné grémium "došlo k doporučení v 1.
zónách NP Šumava proti kůrovcům těžebně (asanačně) nezasahovat."
NEBUDE-LI SE KÁCET, ROZPADNE SE EKOSYSTÉM LESA
V některých případech ano. Ovšem v případě, že se kácet bude,
rovněž.
Ve skutečnosti ale existuje rozdíl - v neprospěch kácení.
Především zkušenosti ukazují, že neuschnou zdaleka všechny stromy.
Vykácení také zabrání přirozené obnově lesa. Navíc i částečně
suché porosty poskytují ochranu nové generaci smrků i půdě,
zpomalují odtok vody, umožňují život řadě ohrožených druhů.
NEBUDE-LI SE KÁCET, ROZPADNOU SE LESY, KTERÉ ZADRŽUJÍ VODU
Tentýž problém. V některých případech ano, kácení má ovšem
podobné, jen horší dopady. Zde je rozdíl mezi holinou a částečně
uschlým lesem zvláště markantní.
KÁCENÍ SE OMEZÍ NA DROBNÉ LOKÁLNÍ ZÁSAHY PROTI JEDNOTLIVÝM NAPADENÝM STROMŮM
Nikoli. Správa národního parku v některých prvních zónách
(například Trojmezná, Smrčina, Modravské slatě, Plesná, Rokytské
a Roklanské slatě) počítá se "vznikem holin řádově v hektarech"
- tedy s rozsáhlým, velkoplošným kácením.
KÁCENY BUDOU LESY, KTERÉ MASIVNĚ NAPADL KŮROVEC A DÁLE SE ŠÍŘÍ
Nikoli. Pouze v třech z 55 prvních zón, kterých se rozhodnutí
správy o kácení týká, lze vůbec hovořit o výraznějším napadení
kůrovcem (první zóny Modravská stráň, Trojmezná a Smrčina.
V ostatních se podíl napadených stromů většinou pohybuje mezi
1-5%, tedy v hodnotách odpovídajících přirozenému stavu. Ve dvou
případech se v roce 1997 kůrovec zcela zastavil, takže loni zde
nebyl žádný napadený strom (první zóny Buzošná a Obří hrad).
Často přitom nelze ani zaznamenat žádné negativní trendy: v řadě
ze zahrnutých prvních zón se - bez lidských zásahů - napadení
kůrovcem snižuje (například první zóny Gsanget, Sekerský potok,
Javoří Pila, Nad Ptačím potokem, Prameniště nad Kvildou,
Hornokvildské slatě aj.).
V některých případech sice došlo k relativnímu zvýšení početnosti,
avšak z nulového na velmi nízký podíl. Typickým příkladem je zóna
Nová Huť, kde se podíl napadených stromů zvýšil sice o 2000%
- ovšem z téměř nulového na pouhé 1,5 procenta uschlých stromů.
KŮROVEC SEŽRAL ŠUMAVU
Míra napadení Šumavy kůrovcem je apokalyptickými popisy situace
poněkud nadsazována. Ve skutečnosti doposud částečně zničil lesy
na pouhých 4 procentech plochy národního parku (cca 2000 ha
převážně uschlých porostů). Pro srovnání: asanační zásahy správy
národního parku vytvořily již přes 600 ha holin.
Rozsah patnáct let trvající kůrovcové kalamity je možné přehlédnout
z jediného kopce - Luzného.
NEMÁ SMYSL CHRÁNIT PRVNÍ ZÓNY BEZ ZÁSAHŮ, BEZTAK JE OVLIVŇUJE ŘADA VNĚJŠÍCH FAKTORŮ
Jistě, že první zóny větší či menší měrou ovlivňuje celá řada
faktorů, včetně mnohých vnějších. Důležitý je ovšem jejich význam.
Vývoj populace kůrovce a schopnost přirozené obnovy lesa jim
podléhají jen zanedbatelně.
ASANAČNÍ ZÁSAHY JSOU K ZASTAVENÍ KŮROVCE NEZBYTNÉ
Nikdo nedokáže předem říci, že se podobná situace nebude opakovat
příští rok. Asanační opatření, jaká provádí správa národního
parku, přitom nejsou zcela úspěšná. Na rozlohách stovek hektarů
není zkrátka v lidských silách kůrovce zcela likvidovat. Po
zásazích správy ve druhých zónách proto zůstala řada ohnisek
šíření kůrovce neošetřena - tuto skutečnost nyní šetří Česká
inspekce životního prostředí. Může se tak stát, že kácení zničí
podstatnou část prvních zón, aniž by se lýkožrout zastavil.
SPRÁVA MUSÍ KÁCET, NEBOŤ TAK ROZHODL MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Nikoli. Správa národního parku ministra o stanovisko požádala,
aniž by ji k tomu kdokoli nutil. Stejně tak jej nemusí
respektovat. Především ale ministr rozhodl na základě stanoviska
vědecké rady národního parku, správa postupuje v rozporu s ním.
KÁCENÍ JE NAPROSTO LEGÁLNÍ
Nikoli. Rozhodnutí, kterým jedno oddělení správy národního parku
jinému povolilo kácení v prvních zónách, bylo vydáno, aniž by
ministerstvo životního prostředí vydalo zvláštní výjimku ze zákona
o ochraně přírody a krajiny, která by umožnila ničení stanovišť
ohrožených druhů rostlin a živočichů. Těch se na postižených
plochách prvních zón podle údajů správy vyskytuje 27 druhů.
HNUTÍ DUHA ŽALUJE KUŽVARTA ZA ROZHODNUTÍ O KÁCENÍ
Omyl. Žaloba Hnutí DUHA se vůbec netýká ministrova stanoviska
podporujícího omezené zásahy, dokonce ani (obsahem odlišného)
samotného povolení kácení, vydaného správou. Napadán je verdikt
ministerstva životního prostředí (v odvolacím řízení formálně
schválený i ministrem), podle kterého správa nepotřebuje výjimku
ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalovaným není jen Miloš
Kužvart, ale především jeho úřad.
kontakt: Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí
DUHA, tel.0602-966161
Jiří Koreš, Hnutí DUHA Sušice, tel. 0186-696035
Poznámky:
[1] Zdeněk Kantořík, tiskový mluvčí národního parku Šumava, Právo 21.4.1999
