V TROJMEZENSKÉM PRALESE ZAČALY PADAT PRVNÍ STROMY SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU IGNORUJE MINISTROVO STANOVISKO
čtvrtek 20. května 1999
Dřevorubci správy Šumavského Národního Parku začali kácet smrky v unikátním
Trojmezenském pralese. Počínají si při tom velmi nekvalifikovaně a porušují
stanovisko ministra životního prostředí i doporučení vědecké rady parku.
Lesní dělníci tento týden zahájili kácení stromů v nejcennějších částech,
tzv. prvních zónách národního parku. Mezi prvními postiženými je právě
Trojmezenský prales.
Těžba je v řadě případů zcela nesmyslná. Zahájena byla přesto, že doposud
nelze rozeznat stromy napadené kůrovcem v letošním roce. Dřevorubci proto
kácí smrky postižené loni, ze kterých již drtivá většina kůrovců vylétla.
Stromy ovšem již téměř vůbec nemají kůru, ve které lýkožrout žije.
Kůrovce navíc v této první zóně rapidně ubývá. Oproti roku 1996 byl
jeho výskyt loni čtvrtinový: kubatura napadených stromů se zmenšila z více
než 10.000 na 2,5 tis. krychlových metrů).
Souhlas se zásahy vydal v dubnu ministr životního prostředí. Předpokládá,
že se zásahy omezí výhradně na monokultury oslabené imisemi (ČTK 18.5.).
Rovněž doporučení vědecké rady národního parku, o které se Kužvartův verdikt
opírá, limituje kácení na nepůvodní lesy. Správa však toto stanovisko porušuje,
když zasahuje v pralesovitém porostu.
Trojmezenský prales je největší komplex horského smrkového lesa pralesovitého
charakteru u nás. Velkou část chrání přírodní rezervace již od roku 1933.
První zóna, nejrozsáhlejší v národním parku, pokrývá plochu 610 hektarů.
Zahrnuje rovněž Plešné jezero a hraniční hřeben s Plechým, nejvyšší horou
české části Šumavy.
kontakt: Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, tel. 0602-966161
