SPRÁVA ŠUMAVSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU DALA ZELENOU KÁCENÍ, V NĚKTERÝCH ZÓNÁCH VŠAK ŽÁDNÁ KALAMITA NENÍ

pátek 14. května 1999

Správa Šumavského Národního Parku formálně povolila kůrovcové kácení v jeho nejcennějších částech, tzv. prvních zónách. Rozhodnutí, které v dubnu posvětil ministr životního prostředí, je ovšem věcně nesmyslné. Ve většině ze zón, kterých se týká, žádná kůrovcová kalamita neprobíhá a v některých případech dokonce lýkožroutů ubývá. Kácení kritizuje rovněž řada předních odborníků.
Správa vydala povolení zásahů proti kůrovci a tzv. zásahů v případě vzniku mimořádných škod (například polomů). Rozhodnutí se týká vybraných částí 55 z celkem 135 prvních zón, které chrání pralesovité porosty v nejcennějších částech národního parku.
Ve svém rozhodnutí Správa vyloučila odkladný účinek odvolání. Fakticky tak potlačila možnost odvolání, neboť kácení proběhne dříve, než bude vyřízeno. Správa se odvolává na nedostatek času, verdikt však vydala na poslední chvíli a správní řízení zahájila až v únoru, ačkoli tak mohla učinit již v prosinci. Potom by celý proces mohl skončit včas. Její práce tedy působí dojmem účelového postupu.
Rozhodnutí je navíc věcně nesmyslné. Pouze v třech z 55 prvních zón, kterých se týká, lze vůbec hovořit o výraznějším napadení kůrovcem [1]. V ostatních se podíl napadených stromů většinou pohybuje mezi 1-5%, tedy v hodnotách odpovídajících přirozenému stavu. Ve dvou případech se v roce 1997 kůrovec zcela zastavil, takže loni zde nebyl žádný napadený strom [2].
Často přitom nelze ani zaznamenat žádné negativní trendy: v řadě ze zahrnutých prvních zón se - bez lidských zásahů - napadení kůrovcem snižuje [3].
Proti kácení v prvních zónách se postavila řada odborníků v čele s řediteli Entomologického a Botanického ústavu Akademie věd ČR. Stejné doporučení vydalo též odborné poradní grémium ministra životního prostředí pro národní parky.
Sama Správa přitom v roce 1996 vydala rozhodnutí, podle kterého jsou do prvních zón zařazeny výhradně "vzácné porosty přirozené skladby...schopné trvalé existence přírodních procesů bez nutných hospodářských zásahů" [4]. V tomto roce přitom byl vrchol gradace kůrovce a situace byla tedy nejhorší. Nyní zásahy v prvních zónách Správa povoluje, ačkoli se stav zlepšuje.
 

 

kontakt: Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, tel. 0203-693363, 0602-966161
 
Poznámky:
[1] zóny č. 64 (Modravská stráň, napadeno 17-18% stromů), 124 (Trojmezná, 18%) a 132 (Smrčina, 15%)
[2] zóny č. 80 (Buzošná) a 81 (Obří hrad)
[3] Například zóny č. 23 (Gsanget), 26 (Sekerský potok), 35 (Javoří Pila), 61 (Nad Ptačím potokem), 68 (Prameniště nad Kvildou), 84 (Hornokvildské slatě) aj. V některých případech sice došlo k relativnímu zvýšení početnosti - avšak z nulového na velmi nízký podíl. Typickým příkladem je zóna č. 62 (Nová Huť), kde se podíl napadených stromů zvýšil sice o 2000% - ovšem z téměř nulového na pouhé 1,5 procenta uschlých stromů.
[4] Správa NP a CHKO Šumava, 3.6.1996, čj. 51-Vi/916/96