SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU HODLÁ LETOS VÝRAZNĚ ROZŠÍŘIT KÁCENÍ STROMŮ V MÍSTECH, KTERÁ SE LONI SNAŽILA VYČISTIT

čtvrtek 17. února 2000

Řízení, kterým si chce opět povolit kácení stromů v přirozených a pralesovitých porostech prvních zón, zahájila správa šumavského národního parku. Její návrh přitom naznačuje, že loňské zásahy asi nebyly úspěšné: ve většině prvních zón se budou opakovat. Území, na kterém budou smrky padat, se dokonce má o několik set hektarů rozšířit [1] - tento nárůst jde přitom na vrub kácení v těch prvních zónách, kde se stejným způsobem správa pokoušela kůrovce likvidovat již loni.
Loni správa národního parku sama sobě udělila povolení ke kácení v prvních zónách o celkové rozloze asi 1.852 ha. Letos navrhuje, aby dřevorubci získali přístup na plochu 2.100 ha. Plocha postižených území se tedy rozšíří téměř o 250 hektarů.
Příčinou tohoto nárůstu ale není šíření kůrovce do doposud nepostižených oblastí Šumavy. Může jím tedy být jedině neúčinnost zásahů tam, kde se v roce 1999 kácelo.
Zatímco loni se zásahy týkaly 55 prvních zón, letos jich má být 51. Ze seznamu území, kde se kácí, vypadlo 11 zón o celkové rozloze zásahové plochy 148,82 ha [2] a přibylo pět dalších, kde zásahová plocha činí 146,59 ha [3]. Enormní nárůst tedy není způsoben přidáním úplně nových zón, ale rozšiřováním v těch, kde loni stromy byly poráženy. Pokud by zásahy byly efektivní, měly by vést k útlumu kůrovce tam, kde probíhaly, nikoli k jeho rozšíření.
Správa loni prezentovala kácení jako jednorázový zásah, kterým se s kůrovcem vypořádá a pak prvním zónám vrátí původní ochranu [4].
Proti kácení pralesovitých porostů protestovali odborníci Akademie věd ČR, univerzit a ministerského grémia pro národní parky.

kontakt: Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, telefon 0602-440508

Poznámky:
[1] Srovnání povolených zásahů v roce 1999 a návrhu na rok 2000:
1. zóna - plocha zásahu [v ha] 1999 2000

CELKEM 1852,44 ha 2100,05 ha
[2] první zóny Pod Ptačím potokem, Nová Slať, Vyderský vrch, Gsenget, Jezerní slať, Buzošná, Obří hrad, Pěnivý potok, Zhůřské slatě, Pod Hraničníkem a Hučina
[3] první zóny Prášilský potok, U Trampusova křížku, Tetřevská slať, Dračí skály, Malá slať
[4] Vladimír Zatloukal, náměstek ředitele SNPCHKOŠ, zasedání Vědecké rady NP, 11.12.1998