SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU HODLÁ LETOS VÝRAZNĚ ROZŠÍŘIT KÁCENÍ STROMŮ V MÍSTECH, KTERÁ SE LONI SNAŽILA VYČISTIT
čtvrtek 17. února 2000
Řízení, kterým si chce opět povolit kácení stromů v přirozených a pralesovitých porostech prvních zón, zahájila správa šumavského národního parku. Její návrh přitom naznačuje, že loňské zásahy asi nebyly úspěšné: ve většině prvních zón se budou opakovat. Území, na kterém budou smrky padat, se dokonce má o několik set hektarů rozšířit [1] - tento nárůst jde přitom na vrub kácení v těch prvních zónách, kde se stejným způsobem správa pokoušela kůrovce likvidovat již loni.
Loni správa národního parku sama sobě udělila povolení ke kácení v prvních zónách o celkové rozloze asi 1.852 ha. Letos navrhuje, aby dřevorubci získali přístup na plochu 2.100 ha. Plocha postižených území se tedy rozšíří téměř o 250 hektarů.
Příčinou tohoto nárůstu ale není šíření kůrovce do doposud nepostižených oblastí Šumavy. Může jím tedy být jedině neúčinnost zásahů tam, kde se v roce 1999 kácelo.
Zatímco loni se zásahy týkaly 55 prvních zón, letos jich má být 51. Ze seznamu území, kde se kácí, vypadlo 11 zón o celkové rozloze zásahové plochy 148,82 ha [2] a přibylo pět dalších, kde zásahová plocha činí 146,59 ha [3]. Enormní nárůst tedy není způsoben přidáním úplně nových zón, ale rozšiřováním v těch, kde loni stromy byly poráženy. Pokud by zásahy byly efektivní, měly by vést k útlumu kůrovce tam, kde probíhaly, nikoli k jeho rozšíření.
Správa loni prezentovala kácení jako jednorázový zásah, kterým se s kůrovcem vypořádá a pak prvním zónám vrátí původní ochranu [4].
Proti kácení pralesovitých porostů protestovali odborníci Akademie věd ČR, univerzit a ministerského grémia pro národní parky.
kontakt: Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, telefon 0602-440508
Poznámky:
[1] Srovnání povolených zásahů v roce 1999 a návrhu na rok 2000:
1. zóna - plocha zásahu [v ha] 1999 2000
- Ferdinandovo údolí 32,14 32,14
- Slatinný potok 5,63 3,19
- Plesná 138,39 143,07
- Gsenget 14,83 -
- Prášilský potok - 8,88
- Sekerský potok 13,47 13,15
- Předěl 6,14 6,16
- Tmavý potok 37,94 26,42
- Pod Kostelním vrchem 36,60 30,77
- Javoří pila 9,39 4,90
- Javoří slať 21,00 44,40
- U střeleckého průseku 3,05 2,35
- Rokytské a Roklanské slatě 29,60 55,25
- Modravské slatě 109,49 266,07
- Medvěd 5,00 7,22
- U Trampusova křížku - 31,76
- Ztracená slať 8,89 12,13
- Ptačí slať 14,76 62,57
- Černohorský močál 64,27 59,09
- Pod Ptačím potokem 9,75 -
- Nová slať 8,10 -
- Filipohuťská stráň 4,50 4,50
- Modravská stráň 7,02 7,66
- Filipohuťská slať 30,85 9,24
- Tetřevská slať - 103,69
- Vyderský vrch 21,57 -
- Sokol 14,75 9,61
- Hamerský potok 17,42 10,64
- Prameny Vltavy 8,27 34,48
- Nad Vltavskou cestou 39,93 39,93
- Prameniště 6,66 6,77
- Jezerní slať 22,87 -
- Povydří 56,10 82,05
- Dračí skály - 1,99
- Buzošná 19,21 -
- Obří hrad 2,56 -
- Pěnivý potok 19,32 36,09
- Zhůřské slatě 5,37 -
- Hornokvildské slatě 28,22 42,82
- Mezilesní slať 48,30 65,56
- Trojmezná 450,92 455,84
- Kvildský les 14,56 19,58
- Buková slať 35,94 18,84
- Žďárecká slať 3,28 3,29
- Častá 40,18 21,29
- Malá slať - 0,27
- Kunžvart 19,53 15,04
- Strážný 24,86 24,00
- Skalnatý hřbet 21,46 2,79
- Silnice 11,49 7,49
- Žlebský vrch 9,38 5,01
- Radvanovický hřeben 18,16 12,99
- Stožec - Medvědice 17,25 17,25
- Hučina 12,38 -
- Oslí les 14,12 7,57
- Kamenná hlava 17,17 15,92
- Jezerní luh 12,37 12,37
- Koňský vrch 4,95 4,95
- Pod Hraničníkem 37,55 -
- Smrčina 143,06 165,66
- Kaliště 22,08 26,35
CELKEM 1852,44 ha 2100,05 ha
[2] první zóny Pod Ptačím potokem, Nová Slať, Vyderský vrch, Gsenget, Jezerní slať, Buzošná, Obří hrad, Pěnivý potok, Zhůřské slatě, Pod Hraničníkem a Hučina
[3] první zóny Prášilský potok, U Trampusova křížku, Tetřevská slať, Dračí skály, Malá slať
[4] Vladimír Zatloukal, náměstek ředitele SNPCHKOŠ, zasedání Vědecké rady NP, 11.12.1998