Správa NP a CHKO Šumava
Ing. Jaroslava Martanová, vedoucí útvaru státní správy
1. máje 260
385 01 Vimperk
k č.j.: 51 - Vi/408/99 V Brně dne 19.3. 1998

Věc: Vyjádření Ekologického právního servisu k řízení o vydání souhlasu k zásahům proti škůdcům a k opatřením v případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod ve vybraných I. zónách ochrany přírody NP Šumava.
V pořádkové lhůtě stanovené správním orgánem na ústním jednání dne 11.3. 1999 podáváme ve smyslu § 32 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, vyjádření k řízení č.j. 51 - Vi/408/99 o vydání souhlasu k zásahům proti kůrovci v I. zónách NP Šumava, podle § 22 odst. 1 zákona 114/1992 Sb.
Za prvé namítáme pochybení právní a to překážku věci rozhodované (litispendenci), nebo? řízení v téže věci - ve věci povolení asanačních zásahů proti kůrovci ve vybraných částech I. zón NP Šumava - bylo zahájeno tím samým subjektem - Správou NP Šumava - na podnět téhož žadatele - útvaru správy lesů NP Šumava - již jednou, a to pod číslem 51 - Vi/146/97.
V řízení tedy existuje překážka věci rozhodované (tzv. litispendence), což je rozpor s § 4 odst. 4 správního řádu.
Dále se domníváme, že není na místě udělit souhlas k zásahu z odborných důvodů, nebo? asanační zásah zásadně poruší princip bezzásahovosti, který doporučila zachovat vědecká sekce Rady NPŠ. Pokud má rozhodnutí správního orgánu vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci (§ 46 správního řádu), pak musí vzít bezpodmínečně v úvahu odborné stanovisko vědecké sekce. Vybraných 59 I. zón, o kterých se rozhoduje, tvoří více než 50% z celkového počtu I. lesních zón NPŠ s výraznějším zastoupením smrku a návrh je tak v hrubém rozporu se stanoviskem vědecké sekce Rady NPŠ.
Vydání rozhodnutí by bylo aktem svrchovaně rozporným také vzhledem k předcházejí-cím rozhodnutím samotné Správy NP a CHKOŠ, která rozhodnutím č.j. 51 - Vi/916/96 ze dne 3.6. 1996 vyloučila zásahy v I. zónách v období, kdy kůrovec gradoval, zatímco nyní, v období degradace, by se mělo přistoupit k povolení asanačních zásahů.
Asanační zásah by znemožnil působení samořídících funkcí ekosystému, v rozporu s § 2, § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se vyhlašuje NP Šumava (viz. odůvodnění rozhodnutí č.j. 51 - Vi/916/96 ze dne 3.6. 1996 str. 2 „Do I. zóny OP byly zařazeny vzácné porosty přirozené skladby" ... „schopné trvalé existence přírodních procesů bez hospodářských zásahů", se kterým vyjádřili mj. souhlas i zástupci jednotlivých resortů, včetně MŽP).
Zásah způsobí změny v biologické rozmanitosti (změnou světelného a tepelného režimu po odkácení napadených stromů dojde k negativním změnám ve složení rostlinné a živočišné bioty), struktuře a funkci ekosystému (asanací napadených stromů dojde k náhlým změnám ve struktuře, které principiálně směřují ke vzniku holin v horizontu cca 1-10 let a zároveň hrozí postupným rozvracením porostů větrem) a tato skutečnost je v rozporu s § 16 odst. + PíSM. a) zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. S tím souvisí skutečnost, že asanační zásah poškodí biotopy chráněných druhů živočichů a rostlin, v rozporu s § 49 a § 50 téhož zákona. Výše uvedené znamená, že k vydání rozhodnutí o povolení asanace potřebuje žadatel výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů podle § 56 zákona 114/1992 Sb. Výjimku k účelům asanačních zásahů v I. zóně podle § 56 však již jednou MŽP odmítlo udělit (rozhodnutím č.j. 5811/98 - OOP/2373/98 - V388 ze dne 21.7. 1998)
Na základě výše uvedených skutečností navrhuje EPS vydat v řízení č.j. 51 - Vi/408/99 podle § 22 odst. 1 zákona 114/1992 Sb. zamítavé rozhodnutí a souhlas se zásahy proti škůdcům a k opatřením v případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod ve vybraných I. zónách ochrany přírody NP Šumava

n e u d ě l i t
 
Mgr. Martin Prokop
člen výboru EPS