Prohlášení Entomologického ústavu k zásahům v 1. zóně Národního parku Šumava


V Entomologickém ústavu Akademie věd ČR pracují světově uznávaní odborníci v oblasti ochrany přírody. Proto se cítíme oprávněni a dokonce povinni vyjádřit své stanovisko k sílícím tlakům na různé zásahy v 1. zóně Národního parku Šumava (NPŠ), která je v České republice jediným větším celistvým územím, jehož vývoj byl v souladu s mezinárodními zásadami poslání národních parků dosud ponechán působení přírodních sil. Tuto skutečnost řada politiků, pracovníků státní správy, lesníků a různých podnikatelů nemůže či nechce pochopit. Do určité míry je to tím, že za komunismu ustrnulo naše chápání přírody na koncepci, kterou ostatní svět opustil již v padesátých letech. Vzdělaná část lidstva si stále zřetelněji uvědomuje, že zásahy člověka do přírody vyvolaly a nevyhnutelně budou vyvolávat změny, které mohou být pro lidskou civilizaci katastrofické. Vyvstala potřeba tyto změny sledovat a odlišit je od změn vyvolaných kosmickými vlivy, kterým byl život na zemi vystaven od svého vzniku a vždy se jim dokázal přizpůsobit. Tento zdánlivě snadný úkol se ukázal velmi obtížným, protože na zeměkouli už není žádné místo, které by činnost člověka vůbec neovlivnila. Je pouze možné využít území, která jsou v dané oblasti ovlivněna relativně nejméně a do budoucnosti je ponechat bez dalších přímých lidských zásahů. Tak dostaly národní parky další poslání, které je ovšem v souladu s původní myšlenkou jejich vzniku : uchování přírodních krás a rozmanitostí organismů.
Civilizované státy vytvářejí bezzásahová území podle vlastních možností. Někdy je to proces velmi složitý, protože je třeba vykupovat soukromé majetky či dokonce přesidlovat obyvatelstvo. Česká republika měla po pádu komunismu rozsáhlé pohraniční oblasti, ze kterých bylo před padesáti lety vysídleno obyvatelstvo a kde člověk od té doby zasahoval poměrně málo. V některých z těchto oblastí jsou navíc velmi cenné krajinné prvky. To vše vedlo k vytvoření Národního parku Šumava. Navazuje na Bavorský národní park,který je v poměrně hustě zalidněné oblasti a přesto dokázal dodržet zásadu bezzásahovosti. U nás tomu bylo bohužel jinak. Špatná práce ministrů pro životní prostředí, nedostatečná vzdělanost jejich úředníků v oblasti ochrany přírody, nepochopení myšlenky mnohými lesníky a jiné faktory vedly ke zmenšení původní první zóny a rozsáhlé těžbě dřeva, údajně proto, aby mohla být zmenšená první zóna zachována bez zásahů. Ti, kteří tomu věřili jako my, naletěli. Znovu sílí tlaky na zásahy v 1. zóně a znovu je záminkou "boj" s lýkožroutem smrkovým. Všechna řádně ustanovená (nikoli samozvaná) odborná grémia se vyslovila proti těmto zásahům, nakonec se však zřejmě rozhodne spíše na sekretariátech politických stran a v kuloárech ministerstva. K tomu se připravuje půda - proslýchá se, že RNDr. Petr Roth, CSc., jediný náměstek ministra životního prostředí, který ochraně přírody rozumí, ale je nestranník, má být nahrazen předsedou ekologické komise Sociálně demokratické strany Ing. Josefem Bělem, CSc. Otázka kvalifikované ochrany přírody tak ustupuje do pozadí před politickými ambicemi, které se dříve nebo později (nebo už teď?) budou prolínat s ekonomickými zájmy nějakého sponzora.
Uchování bezzásahovosti první zóny NPŠ je pro budoucnost České republiky mnohem cennější, než ekonomický či politický prospěch několika jednotlivců. Neblahý vývoj lze ještě zastavit s pomocí občanů, kteří nejsou k osudu své vlasti lhostejnými. K těm se obracíme s tímto prohlášením.
 
Prof. RNDr. František Sehnal,
ředitel Entomologického ústavu AV ČR
CSc. RNDr. František Marec, CSc. 
předseda Vědecké rady EntÚ
Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc
vedoucí Odd. terestrické ekologie EntÚ
. Doc. RNDr. Tomáš Soldán, DrSc.
vedoucí Odd. ekologie vod EntÚ