Bylo zjištěno:
Nenarušená vrcholová část Plesné je naprosto v pořádku a nevyžaduje
zásah. V části porostů již narušené holinami vývoj lýkožrouta proběhl dle
přiložené tabulky, která zachycuje stav k 1.9.1998. Terénní pochůzkou bylo
zjištěno, že nárůst lýkožroutem napadených stromů je v současné době vyšší
cca o 10% oproti stavu v tabulce, Jednotlivá kůrovcová oka se propojují
a jakýkoli další zasah (těžba kůrovcových stromů) by v dalším období způsobila
předčasné rozvrácení porostů větrem (viz zkušenost ze současné větrné kalamity
na Jezerní hoře).
Dále byl pochůzkou zjištěn bohatý výskyt přirozeného zmlazení v okolí
jezera Laka, kde se objevuje jednotlivý i skupinový výskyt lýkožroutem
napadených stromů (viz mapa i tabulka), Na většině plochy je dnes ještě
více než metrová vrstva sněhové pokrývky.
V současné době leží po větrné kalamitě z konce října 1998 na celé
ploše I. zóny cca 100 m3 kalamity. Nejvíce v porostu 9A02 (viz přiložená
tabulka). Většina kmenů je ještě pod sněhovou pokrývkou.
Na základě venkovního šetření podkladů z minulých let a zkušeností
lze doporučit následující závěr:
- Největší zásoba souší na 1 ha porostu 7A07 a 9A07 v kyselých smrčinách
(stáří 164) - návětrná strana a vrcholové partie.
- Nejmenší zásoba souší na 1 ha v porostu 10C04 v úžlabní bukové smrčině.
- V ostatních porostech (vesměs v závětří) je výskyt na 1 ha poloviční
oproti původní smrčině na návětrné a vrcholové partii.
Důvodem výskytu je:
1. Zanedbaná péče v roce 1995 v této I. zóně (nezpracováno 15 vývratů
v porostu 9A02).
2. Sucho, teplo, semenný rok v minulých 5 letech
3. Absence kontroly pomocí lapačů od 1995 do 1997.
Doporučení pro les. činnost:
1. V žádném případě nelze doporučit kácení stromů napadených lýkožroutem
smrkovým.
2. Kácením by došlo k dalšímu narušení statické stability porostů původních
smrčin, k otevření nových porostních stěn a proředění na návětrné staně
nmad jezerní stěnou.
3. Porosty úžlabní bukové smrčiny (porost 10C04) má zanedbatelný výskyt
souší, není zde vhodné zasahovat vůbec ani v případě jakéhokoliv zvýšení
výskytu napadených stromů (přirozené zmlazení).
4. Ve smyslu diferencované péče lze doporučit pouze využití podsadeb
(vhodným sadebním materiálem) a zpracování vývratů po nalétnutí a využití
lapáků (odříznutí a oloupání) a jejich ponechání v porostu.
5. Stabilita souší je menší pouuze v částech s vysokou hladinou spodní
vody, ty jsou ovšem vesměs v závětří (kryté jezerní stěnou). Ve vrcholových
partiích lze očekávat zvýšení statické stability stojících souší díky půdním
poměrům. Doba "fáze stojících" souší se odhaduje na cca 20 let.
6. Veškerou dřevní hmotu je nutné ponechat v porostu (včetně souší
padlých na zem).
7. LS Železná Ruda zde navrhuje umístit 34 lapačů, což je nedostatečný
počet vzhledem k tomu, že v minulých letech zde bylo rozmístěno 94 lapačů.
Lapače je třeba rozmístit i do sterilních kůrovcových ok (při dodržení
vzdálenosti). Celkový počet minimálně 110 ks.
8. Při odvozní cestě směrem na Ksenget (odd.7,8) umístit dovezené lapáky,
které pak po náletu budou dovezeny a nahrazeny dalšími sériemi dle potřeby.
9. Do konce tohoto května doplnit grafickou a numerickou evidenci.