Přestože původně mělo jít o spíše jednorázové opatření, rozhodla se na jaře letošního roku správa šumavského parku v kácení prvních zón pokračovat, včetně Trojmezenského pralesa. Následovaly tři kola jednání zástupců Hnutí DUHA a odborníků s ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem a dalšími pracovníky ministerstva, za účasti vedení správy parku. Ministr emotivně odmítl veškerou odbornou argumentaci oponentů. Zjevně jediný důvod, který držel ministerstvo u jednacího stolu byla hrozba dalšího vyhrocení konfliktu a nová blokáda. Zástupci odborníků a nevládních organizací nakonec ustoupili až ke slibu, že neobnoví blokádu kácení prvních zón, bude-li zachována alespoň Trojmezná. V květnu pak rozhodla správa parku, že od kácení v Trojmezenském pralese upouští, s výjimkou hraničního hřebene. V dalších 52 prvních zónách pak kácení znovu povolila. Nic nepomohl ani dopis generálního ředitele Světového fondu ochrany přírody (WWF) Dr. Claude Martina. Na jeho apel předseda vlády Miloš Zeman vůbec nereagoval.
Trojmezná se tak dostala do nezáviděníhodné situace. V její nejvyšší části při hranici s Rakouskem a Německem byl vytyčen 200 až 250 metrů široký pruh ve kterém rozhodla správa parku kůrovcem napadené stromy kácet. Oficiálním důvodem k takovému opatření byl dopis vlastníka sousedních lesů v Rakousku, tlumočený rakouským ministerstvem zahraničních věcí. Ministerstvo životního prostředí se námitku Rakouska nesnažilo řešit jinými způsoby a uvítalo ji jako dobrou záminku pro kácení alespoň v části první zóny.
Vytyčení tzv. pufračního pásu na nejvyšším hřebeni české Šumavy odpovídá tradičnímu Kocourkovu. Pás není tak široký, aby zabránil případnému přeletu kůrovců do Rakouska, takže je k ničemu. Takzavná asanace napadených stromů zde povede v horizontu cca deseti let k jeho úplnému vykácení. Zásahy otevřou les na české, rakouské i německé straně větru. Následky si můžeme představit podle přkladu 5 km vzdáleného vrchu Hraničník: po otevření porostů vykácením pruhů lesa na rakouské sjezdovky, zničil lesy na české straně obrovský polom.
Odborníci - vyzyvatelé loňské blokády - lesník a vědecký pracovník Ing. Karel Kaňák, člen odborného grémia ministra pro národní parky, lesník Ing. Leo Košťál, předseda Vědecké rady Krkonošského národního parku, lesník a ekolog Ing. Igor Míchal, emeritní profesor Mendelovy university Brno Prof.Dr.Ing. Dalibor Povolný, a zoolog Dr. Mojmír Vlašín, navrhli situaci na hřebeni pečlivě sledovat. V případě, že by hrozil vznik větších holin a otevření porostních stěn, doporučili zvážit možnost obnovení nenásilné blokády.
Během letošního léta a podzimu pak správa parku nechala na hřebeni porazit cca 250 stromů. Zejména v oblasti pod Třístoličníkem byly zásahy na samé hranici únosného rizika. Bojím se představit si pokračování v příštím roce.
Na zbytku území první zóny Trojmezná se motorové pily letos neozvaly, hlavní cíl ochrany pralesa - přírodní procesy - tu zůstaly nenarušeny. Samozřejmě včetně kůrovce, který zde plní své poslání - zajišťuje generační obměnu lesa. Potvrdilo se, že v přirozeném lese platí jiná pravidla než v umělých smrkových monokulturách. Ačkoli měl kůrovec pro svůj vývoj velmi příznivé podmínky, k žádné populační explozi nedošlo. Celkové hodnocení bude možné provést na jaře, lze očekávat, že nárůst jeho početnosti bude oproti očekávání jen mírný.
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA